Tříměsíční test X-Terra Elite – nejlepší detektor na hranici profi třídy nejen pro začátečníky

Vím, hodně odvážné tvrzení. A navíc není zvykem hodnotit testovaný přístroj hned v úvodu článku. Jenže detektor za něco málo přes 12 tisíc, který používá nejnovější multifrekvenční technologie a funkce přejaté od profesionálních strojů o desítky tisíc dražších, je vodotěsný, má výborné parametry, slušné dosahy a kvalitní separaci s diskriminací, ve své třídě opravdu nemá konkurenci! Následujících 2 439 slov snad vysvětlí proč…

Na první dobrou

Detektor jsem měl na testy asi 3 měsíce. Chodil jsem převážně louky, koncem testovacího období také oraná pole (kvůli kterým jsem vyjel i za hranice našeho na pole „chudého“ okresu) a sem tam les. Natočil jsem asi 4 hodiny surového materiálu, který jsem na dovolené v domnění, že je v kameře jiná karta, budiž mi odpuštěno, blbec smazal. Nicméně, asi to nejdůležitější – a to první dojmy, jsem hned při první vycházce zaznamenal a nahrál na YouTube. Ostatní záběry pak už byly podobné. Sice jsem ukazoval různá nastavení a měnil kvůli tomu lokality, ale to zásadní jsem nakonec stejně shrnul v této recenzi.

Do ruky se mi dostal detektor, který se od prvního zapnutí choval podobně, jako Equinox 600/800. Menu nastavení, rozmístění ovládacích prvků i displej samotný jsou velmi podobné. Asi i proto detektor srovnávám s osmistovkou v průběhu celého testování. Jako bych chodil s X-Terrou Elite odjakživa. Reakce detektoru na cíl, jistota ID, prezentace audio a rychlost vyhledávání – to vše bylo pro mě tak překvapivé u detektoru v začátečnické cenové třídě a přitom tak známé...

Jedinou zásadní změnou byla cílová ID stupnice, která je v rozmezí -19 až 99, přičemž výchozí nastavení pro železa v režimech Park a Pole je -19 až -4. Pokud si chcete detektor nastavit až do nuly (nebo klidně i do plusových hodnot ID), musíte k tomu využít nastavení Bodu zlomu tónu (ID tónu, od kterého se hlásí barva) pomocí nastavení Přijmout/Odmítnout.

X-Terra Elite v terénu

VDI stupnice – ID a druh cíle

Na horní stupnici na displeji jsou černé kostičky, segmenty, které lze s pomocí Notch funkce vypnout nebo zapnout, ale jen po čtyřech ID najednou. Proč? Zřejmě kvůli většímu rozsahu stupnice. Škoda, že není možné mít ID čísla pod kontrolou po jednom. Asi je to jeden z ústupků proti vyšším řadám od Minelabu. Naštěstí, není to zrovna funkce, kterou bych já využíval. Prakticky neustále hledám v All Metalu a segmenty (vyjma nižších záporných) nediskriminuji, abych nepřešel něco pěkného.

ID kolem 2 – 6 byly často drobné folie, drátky – poznáte je ale slabším signálem často s proprsknutím do železa. Podobně se ovšem hlásí třeba zlaté náušnice – klidně od ID 1. Zlaté řetízky tak do 4 a stříbrné jen o něco málo výše. Na pláži bych tohle vše určitě kopal, na poli jak kde – podle koksu, drátků a dalšího odpadu. Snubáky a masivní zlato se hlásí samozřejmě velmi pěkně a jdou i do vysokých čísel.

Barevné cíle kolem 10-15 byly zpravidla AB a jiné knoflíky, ale také stříbrný prsten, který měl 15. Podobně se hlásily také menší, ale solidní cíle, např. náprstek, olověné plomby – některé šly i výše. Drobné AG, okousané mince a různé drobné měděné slitiny se hlásí nižšími ID. Větší a kvalitní stříbrné mince mají vyšší ID úměrně ploše a materiálu.

Velké hliníkové či měděné nebo zinkové kusy (typicky víčko od zavařovačky, kus zinkového plechu nebo CU přezka) chodily okolo 90, samozřejmě šlo o velmi silné „táhlé“ signály i vysoko nad zemí. Mince, knoflíky a jiné kulaté cíle se mohou na stupnici hlásit klidně od 4 po 90, ale i vysoká ID jsou samozřejmě v případě jednotlivých mincí v audio projevu krátká, rychlá, úsečná. Ta široká škála ID čísel může být zprvu matoucí, ale časem získá člověk praxi a vyšší jistotu. Stejně ale doporučuji, zejména na začátku, kopat vše.

Pokročilé technologie pro přesnější vyhodnocení

X-Terra Elite je multifrekvenční detektor. Používá druhou generaci patentované technologie MultiIQ, jíž využívají také Equinoxy 700 a 900 či Manticore. Co to znamená? Detektor je v interpretaci stabilnější, přesnější a klidnější – a to jak v případě lepšího potlačení zemního vlivu, tak vnějšího rušení. Typicky pod dráty VN a kolem ohradníků. Alespoň u těch, kde jsem dříve chodíval s Noxem 800 a musel jsem přepínat na 40 kHz, která byla nejméně zarušena. Terrka zde byla v klidu, telefon se zapnutými daty v kapse detektor neregistruje vůbec.

Když mluvím o přesnosti a stabilitě, myslím tím lepší identifikaci ID cíle – v multifrekvenci jsou ID velmi přesná, a pokud je tam rozptyl – díky širší škále na stupnici ID – lépe odhadnete, co máte pod cívkou. Vysoká neměnná ID jsou zpravidla čisté kovy – měď, hliník – masívní zdaleka nejvyšší. Naopak nižší ID a přeskakující slábnoucí tóny – malé kousky alobalu, trhaček apod. Bohužel, krásné kulaté trhačky taky (alespoň zpočátku) občas vykopete, to můžu zaručit. Přeci jen, není to Manticora s grafem. Železa jsou jasná, detektor je nekompromisně háže do mínusu, ale samozřejmě velké kusy ukážou i barvu – ale měnící se ID z mínusu do plusu je spolehlivě prozradí.

Překvapilo mě, jak detektor zvládá půdy s vysokou mineralizací – byť ve dvojkových režimech jsem nebyl schopen odladit na čedičové lokalitě, na jedničkový režim Park chodil detektor úplně v pohodě a signály prezentoval do určité (logicky o něco snížené) hloubky velmi pěkně. V takových lokalitách se mi osvědčilo snížit lehce citlivost a rychlost odezvy nechat uprostřed, IB na 0.

Pokud si někdo není jistý s odladěním nebo ho nemůže provést např. na lokalitě, kde je hodně kovů nebo silná mineralizace, bahnité prostředí, čedičové lokality apod, rozhodně se nebojte použít automatické sledování zemního vlivu. Na dosahu zásadně neubere, ale dodá klid pro pohodlné hledání.

Ovládací prvky detektoru

Displej je červeně podsvícený a je možné ho zapnout ve dvou intenzitách, resp. podsvícení zcela vypnout. Zpočátku jsem měl obavy, jak bude displej čitelný a oslňující v noci, ale při prvním večerním návratu z hledání to bylo vlastně docela příjemné. Dokonce příjemnější, než bílé světlo, na které jsem byl zvyklý z osmistovky. Měkké červené světlo tolik neoslňuje; při pohledu na displej a zpět se oči rychle přizpůsobí.

Při zapnutém podsvícení se rozsvítí také ovládací prvky. Jsou rozmístěné tak, jak jsou „noxaři“ zvyklí – nahoře mínus, nastavení, plus. Na druhém „řádku“ vlevo nastavení odladění země a vpravo tlačítko „přijmout/odmítnout“. Dole pak přepínání podkovou mezi všemi kovy a diskriminací, velké tlačítko pinpointu uprostřed a vpravo volba frekvence.

Na bocích řídící jednotky je vlevo tlačítko napájení pro zapnutí, vypnutí a reset do továrního nastavení, pod ním tlačítko pro zmíněné podsvícení. Vpravo tlačítko zapnutí a výběr bezdrátového spojení se sluchátky. Proti Noxu 800 chybí uživatelské tlačítko. Ale ruku na srdce – kdo ho kdy využíval? Já si vždy detektor dolaďuji dle daných podmínek a uložené nastavení jsem snad nikdy nevyvolal.

Provozní režimy v terénu

Ovládání je rozestavěno podobně jako u řady Equinox – první funkcí zleva je odladění vnějšího rušení – je velmi efektivní. Dále odladění zemního vlivu, kdy můžete ladit „ručně“ nebo nechat detektor vyhodnocovat průběžně. Třetí je klasické nastavení hlasitosti, přičemž v podmenu (vstup při podrženém tlačítku nastavení) můžete nastavit zvlášť hlasitost železa a 5 segmentů pro „barvy“.

Prahový tón (Treshold) je o políčko v menu dále – na poli ho nevyužívám, mne to hučení rozptyluje. Na hloubky a dohledávky, zejména v lese, rozhodně dobrá funkce. Pátou položkou je nastavení počtu tónů – 1, 2, 5 tonů nebo At – všechny tóny (multi) a také dP, tedy hloubkový audio režim, ve kterém tóny a hlasitost barevných cílů rostou či klesají úměrně s velikostí cíle a jeho hloubky, přičemž železa mají tón vždy stejný, mění se jen hlasitost.

Následuje možnost Notch diskriminace, kde si můžete vypnout nebo zapnout tóny dle potřeby. Typicky třeba strusku na 1, 2, někde až 4. Já jsem si ještě vypínal nejnižší železa -19 až -12, kde se ozývá zejména mineralizace nebo rezavé tenké plíšky. Následující nastavení rychlost odezvy se poskytuje tři možnosti; drtivou většinu času jsem chodil na 2 v režimu Park1.

Při podrženém tlačítku nastavení zde vyvoláte podmenu s funkcí Iron Bias – vyhodnocení železa, které je nově dokonce od -1 do 2. Používal jsem nastavení na 1 nebo 0, dle lokality. V lese se nastavení IB projevilo také na schopnosti detektoru ignorovat zemní vliv. Doporučuji vyzkoušet různé kombinace zvoleného režimu, rychlosti odezvy a Iron Biasu – dá se s tím hezky kouzlit a detektor naladit pro zvolený způsob vyhledávání a lokalitu velmi přesně. Za určitých podmínek s nějakou praxí lze vypozorovat půdní změny, např. přepálená hlína apod.

Frekvence není možné měnit jednotlivě – buď chodíte v multi – doporučuji, a nebo můžete využít jednu frekvenci na 15 kHz. Osobně jsem neměl potřebu to nijak měnit. U osmistovky jsem používal jednotlivé frekvence pouze při nějakém extrémním zarušení od ohradníku nebo kolejí, kde mi to nejčastěji řešila frekvence 40 kHz, někdy 20. X-Terra Elite je klidnější a v době testování jsem nenarazil na ohradník, který by mě nutil něco měnit. V režimu pláž je k dispozici pouze multifrekvence.

s kamarádem a jeho osmistovkou na laténském poli

Praxe s vyhledávacími režimy

Detektor nabízí režimy Park, Pole, Pláž vždy ve dvou variantách. Jedničkové režimy jsou klidnější, dvojkové citlivější. Nejčastěji jsem měl při hledání na poli a loukách nastaveno: Park1, citlivost 23-24, ruční odladění země, 5 tónů, rychlost odezvy na 2, IB 1. Kde bylo opravdu hodně odpadu a šlo mi o drobné cíle (mince), snižoval jsem citlivost pod 20 a zvýšil rychlost odezvy na 3.

Pokud hledáte zejména na polích, kde je dost železného a hliníkového odpadu, rozhodně doporučuji PARK a ideálně v jedničkovém režimu. V tom jsem nachodil 90 % času a na polích 99 %. Je dostatečně citlivý i na velmi drobné předměty (někdy až moc) a přitom výborně separuje v rychlosti odezvy 2. Pokud to podmínky dovolí, klidně běžte s nastavením na 23-24, detektor je stále ještě poměrně klidný. Pokud je ale někde opravdu extrémní bordel, tak doporučuji PARK2 a rychlost zotavení 3 při snížené citlivost okolo 17, 18 max. Ale i tak se nakopete...

S Iron Bias na jedničku jsem si vystačil prakticky všude – to železo slyšíte velmi spolehlivě. PARK 2 mi přišel až moc citlivý, a zejména alobalů jsem vykopal hromadu. Ale asi budou oblasti, kde se to využít dá – rozhodně v čistějších polích a pokud chcete spíše velmi drobné cíle a současně chodíte pomalu. Na běžné hledání je PARK 1 dle mého nejlepší. Iron Bias na 1 v kombinaci s rychlostí odezvy na 2 mi na polích umožnil přesně identifikovat barevné cíle v blízkosti železa. V lese jsem používal Iron Bias na 0, věřím, že to přidalo nějakou hloubku a lesní železa já kopu rád.

Na loukách a v lese jsem občas využíval POLE 2, většinou jsem ale musel přepínat na POLE 1 místy dokonce PARK1, protože u nás ty kopce a lesy jsou plné bazanitů, magnetitů a jiných magmatických „výlevností“, které detektor rády matou. Odladit zem v takových místech na dvojkový režim při hodnotě rychlosti odezvy na 1 (pro zisk větší hloubky za cenu menší schopnosti separace) bylo nereálné – takže jsem musel chodit rychlost zotavení 2 nebo i 3 a především jedničkové režimy.

Většinou jsem si to ale nekomplikoval a využíval osvědčený PARK 1, kdy je detektor schopen lépe odrušit jak vnější elektromagnetické vlivy, tak zem. Samozřejmě v čistším prostředí, kde se hodnota země ukáže výrazněji do plusu, bude režim POLE 2 i s rychlostí odezvy na 1 v pohodě.

Konstrukce detektoru v praxi

Nosná tyč je skládací, trojdílná, se sklopnými zámky.  Dle mého názoru je skvělá. Detektor jsem často vozil v batohu na motorce, takže jsem ho opakovaně skládal a rozkládal. Při přesunech mezi lokalitami i několikrát denně. Přesto jsem žádné opotřebení zámků či vyvaklení nepozoroval. Celý detektor se ve složeném stavu vešel krásně do batohu – mám rýček 75 cm a v batohu byl on tím vyšším nářadím – složený detektor by měl mít tuším 63, se sklopenou cívkou paralelně s tyčí o něco více. Složení a opětovné rozložení na potřebnou délku a uvedení do provozu je záležitost několika vteřin.

Loketní opěrka je na konci tyče napevno a nedá se nastavit posunutím na konstrukci, jako je tomu třeba u řady Vanquish pomocí zámku, nebo dírkami, jak to má Equinox. Nicméně, posouvat se dá celá rukojeť i s řídící jednotkou. To je skvělá věc, např. když máte nasazenou těžší sondu a potřebujete posunout těžiště. Detektor tak můžete uchopit níž a nepřepadává dopředu. V kombinaci s posuvnou loketní opěrkou by to bylo ještě lepší. Nicméně na mou postavu (cca 175 cm) se základní cívkou je detektor vyvážený bezvadně a hledat se s ním dá X hodin v kuse bez jakékoli únavy ramene.

Loketka samotná je pružnější a vydrží i hrubší zacházení. Pásek je standardně na suchý zip. Vím, že ne každý je na to zvyklý, ale já osobně ho doporučuji používat, protože pomáhá rozložit váhu detektoru a netahá to člověk jen ramenem, byť Terrka váží jen 1.3 kg. Zadní šroubek opěrky se zpočátku povoloval snad co hodinu. Už na konci první vycházky jsem se „zdravě“ naštval a šroubek dotáhl rukou „na krev“. Pak už se nikdy sám nepovolil.

Cívky a příslušenství

V základu je X-Terra Elite vybavena DD eliptickou dvanáctipalcovou sondou V12X. Velmi pěkně se s ní zaměřují cíle, je rychlá a přesná. V rozšířeném balení Expedition Pack najdete také malou eliptickou osmipalcovou sondu V8X pro hledání velmi drobných cílů (třeba pod vodou nebo v extrémním zabordeleném prostředí, podrostu apod.).

Sluchátka je možno připojit bezdrátová a kabelová – včetně podvodních. Bezdrátová sluchátka ML 85, která jsou v balení Xpedition, využívají i řada 700 / 900 a Manticore, jsem k dispozici neměl. Ale dá se předpokládat, že latence je – stejně jako u zmíněných detektorů, absolutně neznatelná.

Na Terrku můžete nasadit také všechny sondy z Equinoxe a pasují na ni všechny sondy řady Vanquish. V terénu jsme s kamarádem poměřovali cíle – jeho a moje hraniční signály jsme vzájemně ověřovali. Věřte nebo ne, X-Terra nezaostávala nijak citelně, prakticky cokoli by kopal kamarád s Noxem 800 se základní 28 cm sondou, tak mi Terrka hlásila taky.

Výdrž baterie

Kapacita lithium-iontové baterie je 5 100 mA. Přišlo mi, že vydrží déle, než třeba v Equinoxu 800, u kterého kapacitu neznám. Možná je to také nižším vysílacím napětím na cívce? Každopádně výdrž baterie mi dala na dvě až tři poctivé hledačky a vydala by možná i na čtvrtou, ale já dobíjím nejpozději vždy, jak to klesne na poslední čárku – byť detektor je dle výrobce koncipován tak, aby do poslední chvíle pracoval konstantně. U tohoto typu baterie nevadí, že je dobíjena částečně – pro její zdraví je důležité nenechávat dlouho v plně nabitém nebo podvybitém stavu při delším nepoužívání detektoru.

Komu bych detektor doporučil:

Paradoxně nejen začínajícím, ale každému, kdo chce kvalitní pokročilý detektor kovů s technologiemi převzatými od profesionálních strojů za cenu „začátečnického“, ale nechce nebo nepotřebuje investovat do dražších profi strojů. Jistě, je to na úkor nějakých ústupků. X-Terra Elite nemá tolik možností nastavení, jako vyšší řady Equinox 700, 900 a Manticore, ani jejich špičkové výkony. Ale třeba s Equinoxem 800 může X-Terra Elite v mnoha ohledech směle soupeřit a Equinox 600 dokonce překonává – jednak používá druhou generaci MultiIQ, a potom má i lepší programové vybavení. Nehledě na konstrukci, kterou používají zmíněné nejvyšší řady.

Vlastně opět, už několik let za sebou, Minelab ovládl další celou kategorii. A naprosto zaslouženě. Bez nadsázky – lepší, výkonnější, univerzálnější a odolnější detektor za cenu 12 490 Kč prostě neseženete. Myslím, že stejně jako první generace Equinoxů totálně změnila detektorový svět, X-Terra Elite bude tím nejoblíbenějším vstupním detektorem na trhu po následující řadu let.

Roman Němec

Minelab X-Terra Elite první den, první test a první nálezy

A tady ještě jedna specialita. Možná, že nejste zrovna čtenáři, nebo si článek chcete poslechnout v autě. Pokud ano, tay si ho můžete pustit v audio verzi.

Audio verze článku - Tříměsíční test Minelab X-Terra Elite – nejlepší detektor na hranici profi třídy nejen pro začátečníky

• Detektor kovů Minelab X-Terra ELITE 
• Detektor kovů Minelab X-Terra ELITE Expedition