Monumentální 4 000 let stará kamenná stavba ve tvaru labyrintu

Při odkryvu zeminy pro výstavbu radarového systému nového letiště na vrcholu kopce Papoura severozápadně od krétského města Kastelli byla odhalena monumentální kruhová stavba z doby bronzové. Vědci zatím nevědí, k čemu sloužila. Velkolepé dílo přisuzují minojské civilizaci, v archeologických záznamech nemá obdoby.

Kruhová stavba o průměru 48 metrů a ploše asi 1 800 metrů čtverečních se nachází na vrcholu kopce ve výšce 494 metrů n.m. Struktura sestává z osmi kamenných kruhů o průměrné tloušťce zdiva 196 cm a výšce 170 cm, které obklopují centrální stavbu s kruhovým základem o průměru 15 metrů. Budova uprostřed byla rozdělena na několik částí a pravděpodobně měla kuželovitou střechu.

Vnitřní stavba je obklopena dalším kruhem s radiálními stěnami, které protínají prstence nižších úrovní a vytvářejí tak menší ohrady. Prostory k sobě přiléhají úzkými otvory. Z vnějšího okruhu vedou dva hlavní vstupy do centrálních zón na jihozápadní a severozápadní straně. Archeologové neznají žádné minojské paralely, výzkum dosud nebyl ukončen.

Odborníci tak prozatím spekulují, že stavba mohla sloužit náboženským nebo rituálním obřadům, a že by se mohlo jednat o nějakou formu labyrintu, které bývaly v minojské kultuře dobře známé a poměrně rozsáhlé: „Možná bylo (místo) pravidelně používáno pro rituální obřady zahrnující konzumaci jídla, vína a možné obětiny,“ stojí v prohlášení řeckého ministerstva kultury. „Jeho velikost, architektonické uspořádání a pečlivá výstavba vyžadovaly značnou práci, specializované know-how a robustní centrální správu.“

Dosavadní archeologické nálezy představují zejména zlomky keramiky a velké množství zvířecích kostí, převážně soustředěných ve dvou centrálních zónách. Odborníky to vede k názoru, že areál byl spíše využíván rituálně, příležitostně a navštěvován dlouhodobě. Na základě datování keramiky bylo zjištěno, že nejintenzivněji byla stavba využívána mezi lety 2000 - 1700 př. n. l., přičemž založena byla okolo roku 2100 př. n. l.

Letiště má být dle plánů otevřeno v roce 2027. Mělo by nahradit druhé největší řecké letiště v Heraklionu a odbavit by mohlo až 18 milionů cestujících ročně. Kvůli možnému střetu zájmů projednávala řešení narychlo svolaná vláda: „Jde o unikátní nález, o který je velký zájem. Existují řešení, aby bylo možné dokončit archeologický výzkum a památku ochránit,“ uvedla v úterý k jednání zástupkyně ministerstva kultury Lina Mendoniová.

V plánu ministerstva je podrobný výzkum s tím, že stavba letiště bude nadále pokračovat a radar by měl být umístěn jinde. Dosud bylo během prací na novém letišti v Kastelli a jeho infrastruktuře odkryto 35 dalších archeologických nalezišť.

Roman Němec

Zdroje: phys.org, ekathimerini.com, apnews.com

4000 let stará monumentální stavba na vrcholu kopce

pohled shora

unvitř kruhové stavby s kamennými zdmi