V pátek 31.5. 2024 bylo teplo ale hlásili bouřky. V pátek odpoledne chodím na hledačky rád. Všude panuje uvolněná předvíkendová atmosféra. Přijíždím na můj oblíbený pahor a hned si všimnu, že v dáli na jihu je hodně potemnělá obloha. No co, bouřky hlásili, zatím ale ještě neprší, tak jdu na to. Občas se znepokojeně mrknu na jih a zdá se, že ta temná oblaka se pomalu přibližují. Jenže já pořád nic kloudnýho nenalézám. Pár hladkých knoflíků, beztvaré plíšky…A z dálky už je slyšet pohřmívání. Preventivně tedy naberu alespoň směr k vozu, ať to nemám tak daleko a trochu přidám do kroku. K autu to mám ještě slabý kilometr do kopce, když začínají o zem pleskat první kapky. Zatím jich ještě moc není, ale jistě bude hůř…Zrychlím ještě krok a zařeknu se, že ještě jeden signál a ještě jeden…Člověk nerad opouští prostor s prázdnou. Najednou mám čistý signál – malý stříbrňáček. Beznadějně zakrustěný, ale pod krustou vystupuje docela slušný reliéf. Prohlížím si s úsměvem ten úlovek, když mi mocně zahřmí přímo nad hlavou. Ty brďo, dost. Bleskově balím, nechci tady na kopci dostat zásah shora. A ze stříbrňáčku mám radost. Běžím k autu a cestou samozřejmě dostávám od vodního přívalu co proto. Ale to mi nevadí, nejel jsem sem zbytečně…
Ať to pípá😊
Post
There is no post in the chat.