Volská cesta

když prší železo

Je to už nějaký ten týden, když jsem se rozhodla pro jednu starou cestu. Očekávala jsem alespoň nějaké ty měďáčky, jenže ono nějak ne a ne. Nu co, řekla jsem si tak beru i železo (má taky něco do sebe). A jak jsem se rozhodla, hned první kop byla moje první volská podkova. Já vím, řeknete si, co je na tom, mám jich hafo. No já ne. Takže jsem měla radost jako pětiletá. Druhý kop a ona zase volská. No to snad není možný, říkám si. Jenže další zas. Tak jsem tu cestu nazvala "Volskou".:-)

Padly ještě další zajímavý železa, třeba hodně stará rybička. Myslím,že nemá cenu čistit, asi by se úplně rozpadla.

Když mě to železobraní přetalo bavit, šla jsem na pole. Tak alespoň tam potěšila kolečka, i když novodobá.

Snad jsem trochu potěšila, nevím, je to můj první příspěvek do klubu.:-) Ať to všem vesele pípá.P.

sestava želízek

moje první volská

jen opláchlá vodou

dost stará rybka

cesta kvete

několik mincí